Seděly jsme v autobuse. Já a moje dcera. Osazenstvo vozu se zatím nikterak nelišilo od běžné sestavy - mladý pár, několik důchodců, bezdomovec. Na jedné zastávce ovšem do prostředních dveří nastoupila žena, narozena zhruba v době,
Žena oděna do slušivého kabátku, kožených rukavic, vysokých značkových kozaček, s kabelkou LV, která nevypadala, že pochází ze suší-pani-čistapadesát.
Žena oděna do tmavých silonek, které byly zezadu bezpečně přetažené přes tmavou sukni a odhalovaly všem přítomným její spodní prádlo. Kalhotky s nohavičkou.
Vzpomněla jsem si na historku ze školy, kdy nás vyučující Jáklová, matka slavného Petra Jákla, vyučovala celou hodinu biologii a ze zipu jí povlával kus bavlny s krajkou. "Řekni jí to ty, ty seš holka!" šeptali mi tehdy, ale odvahu zvednout paži a pronést větu "Zapni si poklopec, vyletí ti sportovec", "Vidno vám negližé" či její variaci jsem prostě nenašla.
Pohledy v autobuse směřovaly jednoznačně na pozadí cestující. Mladí se pochichtávali a činili selfý. Bezdomovec s upřeným zrakem temně chrčel. Jeden důchodce si očistil brýle. Takto to nemohu nechat! Z ženské solidarity vyrašil ve mně květ odhodlání. Připlížím se pomalu, leč bryskně k dámě a zpravím jí o situaci nenápadným šeptnutím do ucha. Diskrétní - účinné!
Popadla jsem dceru za ruku a vydala se uličkou na svou dobrosrdečnou misi. V duchu jsem se tetelila, jaké blahorodí vykonám, a že mi to bohové jistě přihodí na tu lepší misku vah, až se na té druhé budou jednou vršit moje zlosti, pomsty a to, jak jsem ve čtyřech letech úmyslně zašlapovala takový ten podlouhlý červený hmyz s tečkami, co se rojí na chodnících.
Už jsem byla v zóně, odkud stačilo předklonit trup a zaševelit připravenou repliku. Vtom se ovšem slova ujala dcera, namířila prst na odhalené hýždě a mocným hlasem, přestože obvykle rachiticky šepotá, oznámila těm, kdo si případně ještě nevšimli: "Pani má tenýjky. Tady!"
Žena se ohlédla, instinktivně hrábla dlaní dozadu, nebohou sukni vyprostila ze zajetí a zlostně na mne popatřila. Několik lidí dusilo smích šálou, několik se smálo z okénka předstírajíce zaujetí výhledem na Kaufland.
Hm. Takže místo dobrodiní jsem si zase navršila na tu misku s broukama.
