Vyhazovat ji úplně nechci, mám v úmyslu do ní zabalit dětský dárek. Velikost je perfektní, škoda jen, že na sobě nemá dětský obrázek.
A pak sestoupím na peron stanice Vltavská.
Muž: "Haló, mladá paní!"
Já (otočím se za hlasem): "Ano?"
Muž: "Prosím vás, kde jste koupila tu krásnou tašku?? Já tady běhám a hrozně takovou sháním!"
Já: "Jé, to já nevím, já v ní dostala vánoční dárek. Ale tady, vezměte si ji, já vám ji klidně dám."
Muž, nevěřícně zírá: "Vážně??? Vy jste hodná! Já sehnal jen s Púem a Krtečkem." (Loví dětské tašky.) "Nechcete jednu?"
Milý Vesmíre, nemohlo by to takhle fungovat vždycky?